Životní pojištění je jedna z nejméně milovaných finančních produktů. Řeč o něm je nudná, působí dost daleko od reality, a lidé raději věří mýtům, které jim ušetří několik stovek měsíčně — a stojí je desítky tisíc, když se něco stane. Tady je pět nejčastějších.
Mýtus č. 1: „Jsem mladý a zdravý, tohle je pro důchodce“
Přesně naopak. Životní pojištění řeší situace, kdy ztratíte schopnost si vydělávat — vážná nemoc, úraz, invalidita. Statistiky českého ČSSZ říkají, že každý třetí Čech zažije během produktivního věku dlouhodobý výpadek příjmu. Nejčastěji ve věku 30 – 50 let.
Když k tomu dojde v 65 letech, jdete do důchodu. Když ve 35 letech, jste 30 let bez příjmu a s rodinou, která na Vás byla závislá. To je přesně situace, na kterou je životní pojistka.
Mýtus č. 2: „Zaměstnavatel mi to platí, jsem v pohodě“
Životní pojištění od zaměstnavatele bývá základní paušál pro celou firmu — obvykle 100 000 – 300 000 Kč pojistné částky pro případ úmrtí a nic víc. Nekryje invaliditu, vážná onemocnění, dlouhodobou pracovní neschopnost.
A druhá věc: tato pojistka končí, když ukončíte pracovní poměr. Přejdete jinam, přijdete o práci, začnete podnikat — a najednou jste bez krytí. Vlastní pojistka trvá bez ohledu na to, kde pracujete.
Mýtus č. 3: „Životní pojistka je hlavně o smrti“
Toto je nejsilnější mylná představa. „Životní“ pojištění dnes primárně kryje situace během života — invaliditu, závažná onemocnění (rakovina, infarkt, mrtvice), dlouhodobou pracovní neschopnost. Krytí úmrtí je jeden z několika modulů, ne hlavní bod.
Když se dívám na svoji vlastní pojistku a pojistky svých klientů, 90 % ceny jde na krytí života, ne smrti. Riziko, že zemřu ve 40 letech, je nízké. Riziko, že onemocním rakovinou, stanu se invalidním nebo budu dlouho neschopen práce — to je řádově vyšší.
Jádro dobré pojistky: invalidita III. stupně (jednorázová výplata), závažná onemocnění (jednorázová výplata při diagnóze), denní odškodné při dlouhodobé nemoci. Doplňky (úraz) přidávám podle situace. Zbytek je marketing.
Mýtus č. 4: „Je to zbytečně drahé, radši si to odložím sám“
Vypadá to logicky. Jenže má to jeden problém: pojistka se aktivuje od prvního měsíce, zatímco Vaše úspory se budují roky. Když zemřete v 32 letech s hypotékou 4 miliony a dvěma dětmi, „odložené peníze“ ještě nestačily vyrůst.
Reálná cena kvalitního zajištění pro rodinu s dětmi je 1 500 – 3 500 Kč měsíčně na dvě osoby. Za to dostanete krytí částky, které si za 15 let nestihnete odložit. Není to spoření — je to přenesení rizika na pojišťovnu. Něco jako povinné ručení, jen pro Vás jako člověka.
Mýtus č. 5: „Pojistky beztak neplatí, jsou tam samé výluky“
Pojistky opravdu mají výluky. Ale nejde o to, že by nechtěly platit — jde o to, aby platily za to, na co jsou stavěné, a ne za všechno. Když si pojistíte auto proti krádeži, nebude Vám platit, když ho nabouráte. To není podvod, to je logika.
Reálný problém je jinde: většina lidí si výluky neprošla, když pojistku uzavírala. Nevěděli, co mají krytí a co ne. Když pak dojde ke škodě, kterou pojistka nekryje, obviní pojišťovnu.
Dobrý poradce (a to je klíčové) projde s klientem zdravotní dotazník i výluky pečlivě. Když si někdy pak stěžuje na zamítnutí, my dva víme, že to bylo férové. Ne někdy z minulosti, kdy pojistku upsal ve spěchu obchodní zástupce banky.
Bonus: šestá pravda, o které se nemluví
„Životní pojistka není o Vás. Je o lidech kolem Vás.“
Když jste single, možná Vás pojistka opravdu tolik nepotřebuje. Ale jakmile máte hypotéku, partnera nebo dítě, otázka není „potřebuji já pojistku“, ale „co by dělali oni, kdybych zítra nemohl vydělávat?“. Odpověď „snad něco vymyslíme“ není odpověď.
Co si z toho vzít
- Máte-li pojistku, otevřete ji dnes večer a projděte si výluky. Většina lidí to neudělala nikdy.
- Máte-li mladou rodinu bez pojistky, do konce měsíce si domluvte revizi. Není to o penězích, které Vám ušetřím teď — je to o klidném spánku.
- Máte-li pojistku od banky nebo přes zaměstnavatele, přehodnoťte ji. Bývají to nejméně výhodné varianty.